4. Nejvíc nenáviděná postava

30. října 2013 v 12:25 | Clara |  10 days character challenge
V tomhle bodu jsem měla hned jasno. Dnes se budeme bavit o dokonalé, skromné, neuvěřitelně nadané a krásné Ireně Petříkové, hrdince knihy Štěstí na dosah, kterou napsala...*dramatické bubny* Irena Petříková! Na začátek si o tomhle neuvěřitelně přeslazeném klišé bez hlavy a paty něco povíme, aby vám bylo jasné, s čím máte tu čest.

¨

Ireně se splní přání - společně se dvěma kamarádkami odlétá na prázdniny do vysněného Londýna. Města, ve kterém září spousta hvězd nejen na nebi… Irena v něm prožije svůj sen, lásku i smutek. Podaří se jí najít svoje štěstí?
Také jste někdy snily o klukovi z plakátu? Co byste dělaly, kdyby stál najednou před vámi?

Kniha vyšla tento tok v nakladatelství Fragment a je to fanfiction o One Direction. Půjčila jsem si jí ze srandy (a taky trochu ze vzteku - tak HP fanfiction nevydají, protože je to moc neoriginální, ale jiné ff jim problém nedělají?) a rozhodně jsem nečekala, že si u ní tak popláču. Smíchy. Příběh je vyprávěn ich formou z různých úhlů pohledu, nejčastěji Irenky a jejích dvou BFF-ek, Liz a Kate. Teda, jsou to obyčejné české nány, ale říkají si anglicky, aby byly víc SWAG. (Jo, mně taky všichni komolí jméno na anglické, ale k tomu se váže taková trapná historka z letního tábora o králíčkovi, polonahém klukovi a mně ve špatný čas na špatném místě. Ne, nechcete ji slyšet, to mi věřte.)

Ale to jsem odbočila. Příběh je vyprávěn z několika pohledů, aby nás autorka stačila přesvědčit, jak je Irenka milá a skromná a vtipná a krásná a nadaná a smutná a dokonalá a silná a jak jí všichni závidí její úžasný život. Ano, i kdyby to byla vymyšlená postava, asi by mě to dost štvalo a tak, jenže když to autorka píše sama o sobě? Jasně, že všichni mámě nějaké své sny ohledně toho, jak bychom mohli vypadat, být úspěšní, ale napsat o tom knihu?


Slečna autorka (vpravo) se nejspíš podívala do zrcadla, popustila uzdu své fantazii a už to jelo. Z oplácané pihulky je najednou vychrtlá modelka, z průměrné zpěvačky neskutečný talent, který osloví celý svět a tak dále.


Osobně proti One Direction nic moc nemám, ale taky rozhodně nepatřím k jejich hysterickým fanynkám, co ječí, že "Van Dý sou prostě úúúúplně nejlepší" a každého, kdo se odváží tvrdit opak, upálí a u toho ho pohrdlivě ujišťují, že "nic nedokázal" a "akorát závidí". Navíc samotná Irenčina přítomnost zastíní naprosto všechno, takže si skoro ani nevšimnete, že chodí se slavným Harrym Stylesem.

Doopravdy, tahle knížka je takový odpad, že by Její Dokonalost slečna autorka měla napsat omluvný dopis všem stromům, které kvůli ní byly pokáceny.
 

Střípky duší

21. října 2013 v 21:29 | Clara |  Recenze
Lenzi slyší hlasy a má vize - vize o náhrobních kamenech, povodních a chlapci s kovově šedýma očima. Zdá se, že jí nikdo nemůže pomoci - dokonce ani její přítel Zak. Pak však potká Aldena, kluka ze svých snů, jenž jí prozradí, že ona je mluvčí - člověk schopný komunikovat s bloudícími dušemi a pomoci jim - a že on byl po celá staletí jejím strážcem. Nyní čeká Lenzi těžké rozhodnutí: Zak nebo Alden, život nebo smrt. Jenže čas se krátí. Zlovolná duše chce Lenzi zničit a zabije ji, jestliže se nerozhodne včas…


Autor: Mary Lindseyová
Oficiální název: Shattered Souls
Nakladatelství: CooBoo

Příběh odehrávající se v dnešní Anglii vypráví dívka jménem Lenzi. Žije sama se svou matkou, protože její duševně nevyrovnaný otec spáchal sebevraždu. Její kluk Zak jí pomohl se s tím vyrovnat a ona si nepřeje nic jiného, než na všechno zapomenout a dál spokojeně žít svůj teenagerský život. Ale začne slýchat hlasy, hlasy, které jí prosí o pomoc. Myslí si, že blázní, ale pak na hřbitově potká Aldena, zvláštního, přitažlivého kluka, který ji oslovuje Rose a tvrdí, že je mluvčí a on je její strážce. Jejich úkolem je pomáhat bloudícím duším s jejich problémy, které je drží na zemi. Zpočátku si Lenzi myslí, že narazila na ještě většího blázna, než je ona sama, ale když ji v restauraci napadne zlovolná duše a málem připraví o život, dojde jí, že na těch nesmyslech asi přece jen něco bude. Alden jí začne učit, jak se s takovými dušemi vypořádat a co všechno obnáší život mluvčího, jenže to se ani trochu nelíbí jejímu příteli Zakovi. Příběh o nadpozemsku, těžkých volbách a o tom, jaké to je, když si nepamatujete na svůj vlastní život.

K této knize jsem se dostala jen díky doporučení kamarádky, sama od sebe bych po ní asi nesáhla, takováhle duchařina mě moc nebere. Navzdory tomu, že kámoška z ní byla totálně na větvi, moc jsem od toho neočekávala, protože ona nemá žádnej vkus. :D O Harrym Potterovi řekla, že je to "nudná blbost" (přečetla první dvě stránky a já měla chuť jí nafackovat) a ze Syna pekel od M. Burdové byla totálně perplex. Ale to jsem odbočila. I navzdory mému nevalnému očekávání byla kniha napsána poměrně čtivě. Občas sice paní překladatelka trochu ulítla a snažila se přidat trochu své originality a tak vzniklo pár divných spojení, ale většinou se to četlo celkem dobře.

Příběh vás nepohltí. Říkám vám to na rovinu, není to jedna z těch knih, od kterých se nebudete moci odtrhnout. Navíc kniha prakticky nemá žádné vyvrcholení. Napětí se stupňuje docela slušně, ale pak netrpělivě čekáte na velkolepý závěr a ono nic. Docela mě to naštvalo, protože příběh byl vážně dobře rozjetý, ale pak, v tom bodu zlomu, to najednou všechno umřelo. Pak knížka skončí a zanechá vás zmatené, ptající se sami sebe A ten závěr byl jako kde?

Ale i přes to všechno se to četlo poměrně dobře, i námět byl docela originální (sice to v jednu chvíli vypadalo jako variace na Twilight s tím známým Tým Jacob vs Tým Edward, ale autorka z toho pak poměrně originálně vybruslila). Je pravda, že knížka mě rozhodně nezvedla ze židle a nejspíš si ani nepřečtu plánované pokračování, ale považuji ji za nadprůměr a dávám jí 7/1O. :)

3. Oblíbená vedlejší postava

29. září 2013 v 17:42 | Clara |  10 days character challenge
Dneska bude Clara rebelizovat! :D Moje úplně nejoblíbenější vedlejší postava totiž není knižní ale z fanfiction, takže se omlouvám za porušení pravidel, ale mě by doopravdy hryzalo svědomí, kdybych v tomhle článku psala o někom jiném než o... Pansy Parkinsonové z fanfiction Broken.


Tuhle nádhernou fanfiction napsala inadaze22. Povídka získala ocenění: TNLA Winner for Best Angst and Best WIP, Winner of Beedle the Bard award on TDM, Winner of Story of the Year on TDM, and Runner-up for Best WIP in Round 5 of the Dramione Awards. Myslím, že to hovoří samo o sobě. Je to dokonalá fanfiction, má lepší příběh než 95% těch braků, co se dneska prodávají po milionech kusů.

A Draco hľadel na ňu, vpíjal sa do jej vzhľadu ešte raz. Ďalšie slová vyšli z jeho úst skôr než ich jeho svedomie mohlo zastaviť, "vyzeráš, ako keby si prešla skrz vojnové územie."
Trpko odpovedala, "nie pre všetkých vojna skončila."

Je to povídka hlavně o vztazích, narušených vztazích. Já, kterou obyčejně zanechávají knížky chladnou, jsem brečela jako malá. Ale Broken doopravdy stojí za napuchlé oči a ztuhlá záda kvůli dlouhému sedění u notebooku.


Ale teď už k mé nejoblíbenější vedlejší postavě. Já, jako zapřísáhlý Dramione shipper, mám samozřejmě Pansy Parkinsovou znechucenou z té spousty fanfiction, ve kterých je to povrchní, žárlivá kráva. Ale v Broken jsem si jí - ke svému nemalému překvapení - oblíbila skoro v tom okamžiku, kdy vkročila na scénu. V životě si prošla svým (ale pořád je na tom o dost líp než Hermiona..) a přesto nijak nezahořkla, snaží se vyrovnat se svou minulostí. Je inteligentní, úžasná kamarádka a psychická podpora, i když to sama nemá nejjednodušší. Za její sílu ji strašně obdivuju, ale nejvíc si mě pravděpodobně získala svou výbušností. Chtěla dát Ronaldovi do držky, ale bohužel ji předběhl *SPOILER*. :D Taky prošla za celou povídku velkým vývojem, ale zdaleka ne největším...
Ale o tom zase jindy... Myslím, že při téhle challengy (nebo jak se to skloňuje :D) ještě budu porušovat pravidla. :D

Čtěte Broken a užívejte života!^^ (tyhle dvě věci dohromady nejsou moc dobře možný, ale...prostě si to přečtěte :D :))
Clara
 


2. Oblíbená mužská postava

28. září 2013 v 11:55 | Clara |  10 days character challenge
Po "menší" pauze jsem se konečně dokopala k pokračování Knihofilova projektu. Tentokrát bude řeč o mé oblíbené mužské postavě.
Musím říct, že jsem dost váhala. Kandidáti byli Nick z Erebosu, Gus z Hvězdy nám nepřály, Charlie z Ten, kdo stojí v koutě, Harley z Loď mezi hvězdami, Percy z Percyho Jacksona a Draco Malfoy z... ale to snad všichni víte :D
Nakonec jsem se rozhodla pro Harleyho (vážně jsem se nechtěla opičit, Knihofile :D). Je to skvělá postava, snílek s neuvěřitelnou fantazií, který umí nádherně malovat. Zemřela mu dívka, kterou miloval a díky které zvládal život mezi čtyřmi stěnami Universia. A tak místo toho, aby strávil zbytek svého osamělého života zavřený ve zvrácené vesmírné lodi, rozhodl se letět ke hvězdám. Doslovně.
Oblíbila jsem si ho hned na začátku, prostě jsem mu tak nějak..rozumněla a dost mi přirostl k srdci. Jeho smrt mě hodně zasáhla a..taky docela naštvala. Doopravdy byl úžasná postava a mrzí mě, že nedostal víc prostoru. Byl skvělá vsuvka do toho všeho Synova pobláznění do Amy a...prostě do všeho. Proč si ho nenechala žít, Revisová? :'(

1. Oblíbená ženská postava

25. srpna 2013 v 16:45 | Clara |  10 days character challenge

Rozhodla jsem se zapojit do 10 days character challenge, kterou vymyslela Knihofil18, protože si mě získala devátou položkou jejího seznamu - Oblíbená postava z nějaké povídky. Já totiž razím heslo "Autoři a čtenáři fanfiction nikdy nespí. Nemají na to čas.", takže takováhle challenge je pro mě jako dělaná. :D Ale už k pointě tohoto článku..

Oblíbená ženská postava



Bylo pro mě dost těžké se rozhodnout, i když vlastně nemám moc oblíbených hrdinek. Upřímně mě většinou dost štvou. :D Nakonec jsem si vybrala Sadii z Rudé pyramidy, protože je jedna z mála těch holek, které používají mozek a nemyslí jen na svoje nevybouřené hormony. Ona je silná, má svůj názor a nenechává se strhnout davem. Je vtipná, často mě svými poznámkami rozesmála, a to se mi u knížek moc často nestává. Rozhodně jsem si jí oblíbila, je to ten typ holky, kterou jsem vždycky chtěla být, ale neměla na to dost odvahy. Já jsem spíš taková tišší a svoje názory si nechávám pro sebe. Nejsem tak silná jako ona, abych dokázala čelit společnosti, já ji spíš z povzdálí pozoruju a myslím si své. A možná proto se mi postavy holek-tvrďaček tak líbí. Protože vím, že já se na nic takového zřejmě nikdy nevzmůžu.

Jinak je Sadie moc sympatická hrdinka, bylo by zajímavé ji někdy potkat (ale o postavách, se kterými bych ráda pokecala zase jindy). Rozhodně nepatří k těm dokonalým Mary-Sue ani nánám bez mozku a i když je úplně jiná než já, dokázala jsem se s ní skvěle ztotižnit a za to si vysloužila čestné místo v tomhle článku. :)

Kam dál